V Česku dospívají první porevoluční generace a s rostoucím ekonomickým blahobytem se postupně prodlužuje i jejich mládí. Mohou studovat, cestovat, odsouvají rodinu a dávají přednost zážitkům, či kariéře. Obzvláště o mladých mužích převládl názor, že jsou to typičtí „mamánci“. Využívají komfort péče rodičů (matek), jsou na nich socioekonomicky závislí a na samostatný život nespěchají. Co však říkají data, jsou Češi „mamánci“?
Reklama
Přestože trend delšího setrvání v domácnosti rodičů je patrný skoro po celé Evropě, mezi jednotlivými státy existují často zásadní rozdíly. Většina západních a severních Evropanů má tendenci se osamostatňovat mezi 21 a 25 lety, východní Evropané spolu s mladými z Pyrenejského ostrova tak činí nejčastěji mezi 25 a 30 lety. Do žebříčků největších pomyslných peciválů, jež se doma drží i po své třicítce, patří balkánské státy a bezstarostní Italové.
A jsou Češi mamánci? Z mapy s daty, které shromažďuje Eurostat, je zřejmé, že Češi patří do evropského průměru – u svých rodičů bydlí průměrně do 26,4 let, respektive ženy do 25,1 let a muži do 27,3 let. Možná proto to „očerňování“ mladých mužů. Z tohoto průměrování dat na základě pohlaví tedy vyplývá, že muži z Černé Hory, která v osamostatnění od rodičů drží prim průměrného věku 32,5 roku, jsou na reálném průměru 35,3 let. Ženy – obecně – společně se svými partnery rodný dům opouštějí dříve než muži.
Není kluk jako holka
A často spíš než o ženách a mužích mluvíme o dívkách a chlapcích. Obzvláště ve Švédsku, kde je průměrné opuštění rodičů ve věku 18,5 let. Právě zde tvoří téměř polovinu domácností jedna osoba, což je nejvíce v celé Evropské unii. A právě na to má vliv velké množství osamostatněných teenagerů, kteří nemají potřebu bydlení vlastnit, ale spokojí se – na rozdíl od Čechů – s celoživotním nájmem.
Nejen horší (ne)dosažitelnost vlastního bydlení, ale třeba i nepovinná vojenská služba přispívají k tomu, že mladí Češi využívají „mamahotelu“ a ve věku, kdy jejich rodiče měli děti ve školním věku, teprve plánují svůj život. Data ovšem ukazují, že ať už je to krok dopředu či zpět, nejsou ve svém životním směru nijak výjimeční. Na rozdíl třeba od slovenských kolegů, jež z domácnosti rodičů odchází průměrně až po dosažení 30 let (muži ve 32,1 a ženy ve 29,7 letech).
Přečtěte si nápady, jak si zorganizovat a zefektivnit životní plány
Reklama
Napsat komentář