Prvním doloženým majitelem mýty opředené knihy ilustrací v neznámém jazyce, byl na počátku 17. století v Praze žijící alchymista Georgius Barschius. Podle chemicko-fyzikální metody určené pro zjištění stáří biologického materiálu byla ale vytvořena už mezi lety 1404–1438. Dnes je v majetku Yaleovy univerzity, ale doposud existují jen domněnky o tom, co Voynichův rukopis obsahuje.
Reklama
Rukopis měl asi 272 stran v 17 arších, z nichž se dochovalo jen 240 stran. Neznámý jazyk o 30 znacích tvořících 35 tisíc slov dodnes nedokázali vědci rozluštit. Jisté je jen to, že obsahuje botanickou část o evropských rostlinách, astronomickou část s náčrty zvěrokruhu, biologickou část zaměřenou na ženství. Dále kosmologickou část obsahující mapy podivných krajin, farmakologickou část ilustrující různé části rostlin spolu s recepty a řadu krátkých odstavců považovaných na kuchyňské receptury.
Po smrti Georgia Barschiuse neprobádaný rukopis získal roku 1662 rektor Karlovy univerzity, lékař Jan Marcus Marci. Ten v zájmu o rozluštění rozsáhlého obsahu knihy zaslal Voynichův rukopis Athanasiu Kircherovi, učenému jezuitovi a odborníkovi na koptštinu. Nevíme, jaké informace Kircher vyčetl, ale manuskript uložil v knihovně Papežské univerzity Gregoriana.
Dlouhé putování za smyslem
Po dalších 200 let historie o zkoumání rukopisu mlčí, zřejmě však došlo k jeho přesunutí do soukromé knihovny rektora univerzity, z níž jej ke konci 19. století vykoupil jezuitský řád. V roce známém skandálním potopením Titanicu – 1912 – jej zakoupil kupec Voynich, po němž se rukopis jmenuje. Dále putoval v rámci dědictví k jeho manželce. Ta jej odkázala své přítelkyni Anne Nillové, jež jej dala do rukou antikvariátu Hanse Krause. Kraus knihu v roce 1969 prodal Yaleově univerzitě. A právě na její půdě začalo velké odhalování dávných tajů jejích stránek, které neprolomili učenci, filologové, jazykovědci, kryptografologové ani amatérští luštitelé celé staletí. Mezi řadou milovníků záhad se o to pokusil třeba i slavný matematik Alan Turing (který prolomil nacistický šifrovací kód Enigma). Bezúspěšně.
Přitom by stačilo rozluštit tajemný jazyk. Podle americké NSA mělo jít o polyalfabetickou substituční šifru. Studium na Pensylvánské univerzitě ukazovalo na starobylý řecký těsnopis, další teorie zase přirovnává obsah ke stenografii. Jazykovědec Jacques Guy v rukopise našel prvky sinotibetských jazyků. V knize Pandořina naděje autor James Finn uvedl, že se jedná o vizuálně zakódovanou hebrejštinu. Ostatně s hebrejštinou našla nejvíc spojení i umělá inteligence, jejímž úkolem bylo texty rozluštit.
Stačí k odhalení rukopisu teorie?
Nejnovější úspěchy v prolomení starobylého jazyku Voynichova rukopisu hlásil jazykovědec z Bristolské univerzity Gerard Cheschire. Ten tvrdí, že není psán v jakési šifře, ale pretorománštině, v té době běžně užívaném jazykem ve Středomoří. Pomocí toho vznik dokumentu zařadil na středověký hrad Castello Aragonese na italském ostrově Ischia. A jeho autorem neměl být nikdo jiný než dominikánské jeptišky.
Podle Cheshira jde o jeden z nejdůležitějších důkazů vývoje románské lingvistiky pojednávající o bylinných přípravcích, léčebných koupelích a astrologických pojednáních zaměřených na ženské a dušení zdraví, rodičovství a reprodukci. „Během luštění jazyka jsem zažil mnoho ‚heuréka‘ okamžiků, následovaných pocity nevěřícnosti a vzrušení, když jsem si uvědomil velikost tohoto úspěchu,“ uvedl Cheshire pro The Guardian.
Jenže senzační zprávy o rozluštění rukopisu se v minulosti objevily již několikrát a byly vždy negovány řadou intelektuálů z odborné veřejnosti. Kritika nejnovějšího Cheshirova objevu říká, že jde jen o teoretickou konstrukci na základě srovnávání jazyků a jakýsi připodobňující model jazyka, nikoliv jeho popis. Navíc zkoumané pasáže byly do rukopisu údajně dodány až později, proto s jeho původním obsahem nemají tolik společného.
Staňte se na chvíli záhadologem
Zdá se, že tajemný obsah Voynichova rukopisu ještě není zdaleka rozluštěn. A „soutěž“ je otevřená, neboť si obsah manuskriptu lze prohlédnout on-line na stránkách univerzitní knihovny zde. Do té doby, než dojde k faktickému odhalení obsahu dokumentu, můžeme sledovat úchvatné pátrání po jeho tajemstvích a těšit se představou, že jsou v jeho zajímavé historii zapsané i české země.
Reklama
Napsat komentář