fbpx
Děsivé ulice středověkého Londýna prozrazují tajemství

Ve 14. století byl s 80 000 obyvateli jedním z největších evropských měst. Současně ale také jedním z nejnebezpečnějších. Londýn. Domov neprostupné mlhy byl v dobách středověku epicentrem násilných zločinů všeho druhu. Nyní se můžete vydat po stopách hrdelních zločinů pozdního středověku i vy. A to díky interaktivní mapě představující vraždy ve středověkém Londýně, kterou sestavili výzkumníci Cambridgeské univerzity.

Reklama

Tým cambridgeských historiků zmapoval data z dochovaných Coroners Rolls (záznamů dobových koronerů, zodpovědných za vyšetřování násilných činů). Konkrétně mezi lety 1300–1340 a popsal 142 vražd, které byly na území Londýna spáchány. S průměrným počtem 16 vražd ročně se nemusí historie zdát příliš krvavá. Pokud však vezmeme do úvahy odpovídající čísla z let 2019, vraždilo se počátkem 14. století v Londýně 15x – 20x více než nyní… A dokonce 40x více než v celé České republice v roce 2019.

V přehledné mapě můžete procházet vraždy podle let, pohlaví oběti, místa činu nebo třeba vražedné zbraně. Každý z případů je pečlivě popsán. A pokud se zločin podařilo vyřešit, dozvíte se také, jaký trest byl pachateli vyměřen.

Zdroj: Eisner, Manuel (2018) Interactive London Medieval Murder Map. University of Cambridge: Institute of Criminology

V neděli večer s nožem v ruce

Jak se tedy ve středověkém Londýně vraždilo? Nejčastěji po setmění, před zákazem vycházení ve 22:00, nejkrvavějším dnem byla neděle (celá třetina případů). Více než dvě třetiny vražd se udály na ulici a na veřejných prostranstvích. Každá dvanáctá potom v domě pachatele. A když už se vraždilo ve veřejných budovách, tak v hostincích a nevěstincích.

Obětmi byli převážně muži, a to celkem v 91 % případů. Není příliš překvapující, že většina mužů chodila běžně ozbrojena noži a meči. Ty byly také nejčastějšími vraženými zbraněmi. Kromě nich se objevilo i několik případů vraždy sekyrou, kamenem či utopením.

Zdroj: wikimedia

Smrt z rukou prostitutky i služebníků božích

Také vrazi byli z drtivé většiny muži. Záznamy nicméně odhalily rovněž několik vražedkyň. Například 29. června 1326 během rozmíšky nedaleko Toweru zbila prostitutka Alice svojí těhotnou kolegyni Lucy do bezvědomí. Z něj se Lucy už neprobudila. O důvodu hádky se v tomto případě příliš nedozvíme.

U řady dalších ale máme větší štěstí. Vraždilo se z lásky, pro peníze, kvůli drobným i větším krádežím (někdy stačilo jen malé klubko vlny nebo pár jablek ze zahrady). Jindy byla na vině neochota dámy následovat náhodného kolemjdoucího na lože. Jednou dokonce špatně ušitý kabát (za ten zaplatila životem manželka nepoctivého krejčího) nebo příliš snadná výhra ve vrhcábech.

Vraždili se obchodní partneři, spolubydlící, sluhové s pány navzájem, milenci a milenky. Nápadně velké množství zástupců církve bylo mezi těmi, kteří vztáhli ruku na své bližní. Například v roce 1316 skonal dvěmi bodnými ranami do srdce zahradník Roger. A to jenom nachytal při krádeži ovoce místního mnicha…

Nebo případ ze dne svatého Valentýna roku 1326. Kaplan Alan de Hacford přišel do komnaty svého přítele Waltera de Anne, kde našel kromě něj také svojí milenku. Na nic nečekal a milého soka v lásce bez varování probodl. Všechny zmíněné vraždy ve středověkém Londýně a mnoho dalších najdete přehledně přímo na stránkách Cambridgské university.

Zdroj: wikimedia

Přečtěte si o fenoménu sebevražd

Reklama

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa se nezobrazí.

Copy link
Powered by Social Snap