fbpx
Co je urbex? Odnes jen fotografie, zanech jen stopy

Tajemná procházka Stínadly se stává skutečností. České dobrodruhy zachvátil nevšední koníček. Jali se prozkoumávat nepřístupné industriální lokality a pod rouškou tajemství z nich sdílí fotografie. Ať už za tím stojí nádech záhady nebo rizika, urbex zachvátil nejen mladé nadšence. Ptáte se: Co je urbex?

Reklama

Urbexeři se vydávají do opuštěných domů, průmyslových prostorů, či historických komplexů a objevují jejich mystická zákoutí. Jde přitom o objekty, které nejsou oficiálně přístupné, často v havarijním stavu. Ve většině případů je tak urbex ilegálním počinem, kde je potřeba překonávat překážky. Jednotlivci i různé skupiny se často zaměřují na nejrůznější cíle. Někteří navštěvují podzemní tunely, jiní továrny, nebo privátní domy. A někteří hledají cokoliv, co jim poskytne nevšední zážitky. I historie napoví, co je urbex…

Z konce osmnáctého století pocházejí první zprávy o snaze prozkoumat zapomenuté lidské stavby. Francouz Philibert Aspairt se ztratil při probádávání pařížských katakomb v listopadu 1973, jeho tělo bylo objeveno o 11 let později. Na tomto místě, v hlubinách pod ulicí Henri Burbusse, mu byl postavený náhrobek.

Americký spisovatel a redaktor brooklynského časopisu Daily Eagle, Walter Whitman, zase na konci 19. století zveřejnil reportáž o prohlídce vlakového tunelu Long Island Railroad, který byl veřejnosti uzavřen v roce 1859. Po dobu dalších 140 let se na tunel prakticky zapomenulo a po přečtení Whitmanova článku jej „znovuobjevil“ až v 60. letech 20. století Bob Diamond.

Zdroj: Pixabay

Umělecká dada expedice

Zřejmě první organizovanou urbexovou výpravu uspořádali francouzští dadaisté 14. dubna 1921 v čele se spisovateli Tzarou a Bretonem. Cílem netradičního experimentu byla jedna z nejstarších církevních budov v Paříži, kostel svatého Juliena. Celá akce měla být demonstrací dadaismu, ale získala minimální pozornost a spolu s dalšími událostmi vedla k rozložení umělecké skupiny.

Koncem 70. let minulého století vznikla v San Franciscu skupina nadšenců Suicide Club. Ta podnikala výpravy do starých inženýrských sítí, uzavřených nemocnic, nebo pořádala večírky na podivných místech jako Golden Gate Bridge. Poukázala na to, že existují rozsáhlá zapomenutá místa a jejich infiltrací se stala jakousi předzvěstí urbexu.

Na ni nepřímo navázala skupina Cave Clan, australští teenageři, jež zkoumali opuštěné budovy, tunely, bunkry a pevnosti. Populární skupina mladíků byla později i přes řadu přestupků paradoxně v součinnosti s vládními složkami, kdy pomáhala v tunelech vytipovat potenciální teroristické cíle. Cave Clan měl mimo jiné inspirovat i dva graffiti umělce, kteří zahynuli při výpravě do kanalizace v Sydney. Policie nechala pro nevhodné podněcování zrušit web skupiny.

Zdroj: Pixabay

Můj soused urbexer

V průběhu 90. let 20. století ale začala o urbexu vznikat řada zpravodajů, webů i publikací. V té době na výpravy za tajemnem začal se svým tátou vyrážet i Vojta. Dodnes vzpomíná na svou první lokalitu, dnes již proslavenou nacistickou podzemní továrnu Richard. „V té době se ale takovým trampům neříkalo urbex,“ vzpomíná Vojta. Na místo vzal i svoje přátele a společně se od té doby infiltraci do téměř mystických míst věnují.

„Když je volný čas, cestujeme po Česku i zahraničí, nejdál jsme byli v Srbsku. Nejde jen o adrenalin, ale i odkrýváním zajímavostí, setkání se s pochmurnou historií,“ vysvětluje svou motivaci a dodává, že občas drahocenné projekty objevil prakticky náhodou. Sám má z nebezpečí na výpravách respekt: „Jsme obezřetní, místem jen procházíme a pud sebezáchovy má vždycky přednost. Po opakovaném návratu na jedno místo jsem pochopil, jak rychle architektura podléhá zkáze. Co je bezpečné dnes, nemusí být zítra. Nikdy mě nikdo ´za ruku´ nechytl, snad jen jednou někdo z místních upozorňoval, že je lokalita zakázaná.“

Jak se vlastně urbexové lokality hledají? Jedním z nepsaných pravidel je jejich utajování. Kvůli exkluzivitě, ale i ochraně místa. „Stačí, když projdete region, který znáte. Všude je spousta zavřených továren, opuštěných míst. Mnoho se jich dá najít i na internetu,“ říká Vojta s tím, že sám lokace nesděluje. Ale pokud do vyhledavače zadáte heslo „opuštěná místa“, nebo vstoupíte do speciální skupiny na Facebooku, nebudete mít o cíle výprav nouzi. Ostatně Vojta potvrdil, že ho baví navštěvovat i oficiální cíle, výběr je vždy o geniu loci.

Zdroj: Vojta @Pure Photographer

Co je urbex? Najít, poznat a v tichosti odejít

Zajímalo nás, jak se vlastně takový amatér může na urbexovou štaci připravit. „Minimálně v začátcích nechoďte sami, alespoň ušetříte za společnou cestu. Připravte se na prašnost a špínu, mějte oblečení, které vám nebude líto vyhodit. A samozřejmě počítejte i s problémy, musíte mít nabitý mobil, nůž, nebo baterku. Záleží na povaze konkrétního cíle,“ radí Vojta. Pro něj – jako mnohé urbexery – je vášní na místě fotit.

Urbex se podle Vojty stal hitem i kvůli mladým youtuberům. Masy nových cestovatelů ale k místům podle něj nemají dostatečnou úctu. „Sám znám případy, kdy si lidi odnáší něco na památku, nebo dokonce historicky ceněný majetek,“ dodává k těm, kteří kazí urbexerům jméno. Ne nadarmo je nekorunovaným heslem urbexu „Odnes jen fotografie, zanech jen stopy.“

Zdroj: Vojta @Pure Photographer

Tip: Přečtěte si o tajemných Magdaleniných prádelnách v Irsku.

Reklama

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa se nezobrazí.

Copy link
Powered by Social Snap